Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krásný den na Vyšehradě

9. 2. 2009

Neděle, zima a zachmuřeno, ale páníci vstali už kolem 8 hodiny, chvilku jsme ještě poleželi, ale dívali se na televizi a kolem 12 šup ven. Nechtělo se jim, ale jak sami řekli, pejsek si musí zvykat chodit ven. Tak mne čapli a jelo se.Poprvé jsem jela metrem, a moc se mi to tedy nelíbilo. Moc lidí a  smradů...brrr..

Jo na Vyšehradě, tam bylo travičky a pejsků. Jenže já se jich ještě bojím. Tak mne radši vždycky páníčkové čapli do výšky, aby mi nikdo neublížil. Capkala jsem hezky na vodítku, ale nejlepší bylo když mne z něj pustili. Lítala jsem jako střela, protože se mi snažili páníkové utéct:) Já vím, že to byla legrace, ale co kdyby.Pak se mi páník schoval, neviděla jsem ho a tak když šel někdo kolem, začala jsem ho vítat. Jenže to mi pak panička vynadala. Byla úplně cizí paní:) Holt sem se zmýlila no..

Ale prý je hodně špatné co dělám. Když totiž jdeme a oproti jdou lidé, já jim skočím do cesty a chci se vítat. Vůbec se to páníčkům nelíbí a cukají mnou schválně abych k nim příště nemohla. Tak si dám pozor no..

Dneska mne prý čeká ještě očkování, brr to zase bude:(

Ještě k včerejšku, lítala jsem a lítala, no a cestou domů jsem usnula a doma pak spala ještě 3 hodiny:) Holt jsem malý tvoreček no..